Aktuality

Muži A - Gólman Jan Satrapa vydržel bez fotbalu jenom půl roku a vrátil se mezi tyče

Muži A - Gólman Jan Satrapa vydržel bez fotbalu jenom půl roku a vrátil se mezi tyče

Odchovanec píseckého fotbalu Jan Satrapa prožil v závěrečném srpnovém týdnu stoosmdesátiminutový comeback do brankoviště mateřského klubu. Na domácím trávníku si nejprve zachytal ve středečním pohárovém duelu s ligovými Teplicemi (1:3), o tři dny později znovu u břehu Otavy uhájil nulu v souboji 4. kola ČFL proti Benešovu. Brzy sedmadvacetiletý hráč oblékl dres FC Písek poprvé od června 2016 a zahrál si o body po půlroční pauze, kterou věnoval pracovnímu pobytu v Holandsku.

Písečtí se potřebovali chytit. V pohárovém vystoupení, byť výsledkově neúspěšném, si dokázali, že můžou předvádět dobrý fotbal i proti týmu, který se nachází ve fotbalové hierarchii o dvě patra výš. Hlavní však bylo prosadit se proti Benešovu. Oba soupeři se krčili u dna třetiligové tabulky se shodným ziskem jediného bodu (Písek čtrnáctý, Benešov patnáctý ze šestnácti účastníků) a pouze vítězství alespoň pro jednoho z nich znamenalo odraz na cestu pryč od sestupových starostí.

Šťastnější byl nakonec jihočeský celek, který se zásluhou šikovného Toma Ulbricha postaral o jediný gól sobotního mistrovského mače. Svoje vedení z 26. minuty mohli Písečtí potvrdit ještě do poločasu nejméně dvěma pojistkami, ale světlé okamžiky měl i soupeř, který hodně zlobil v závěrečné čtvrthodině a postaral se o drama. „Nedokázali jsme tam dotlačit poměrně jasné šance. Chodili jsme do přečíslení, střídající Venca Hrachovec trefil tyčku po přímáku. Pak ale kopeme roh a necháme se hloupě obehrát. Případným vyrovnáním na 1:1 by se smazalo naše úsilí z předchozích pětaosmdesáti minut, což by byla strašná škoda,“ věděl Jan Satrapa.

Z Čížové zatočil přes Holandsko

Fotbalisty ve žlutomodrých dresech dlouhodobě trápí nedotažené gólové situace. Potvrdil to zápas s Benešovem. „Na druhou stranu mě těší, že se ukázala naše vnitřní síla. Ubojovali jsme to,“ ocenil brankář, jenž po úvodních třech kolech ČFL nahradil mladšího kolegu Martina Klementa. Vyzdvihl také obětavost spoluhráčů, kterou ilustroval na příkladu Karla Kulíka. Ten v ohrožení neváhal vrhnout se po hlavě rybičkou před rozběhnutého soupeře. „Kája do toho šel na sto procent, což je paráda. Byl to důležitý zákrok. Hosté rozvíjeli akci. Nějak tam podklouzl a napravil to za cenu sebeobětování. Tohle přesně potřebujeme v kritických okamžicích.“

Svůj mateřský klub opustil Jan Satrapa k 1. červenci 2016. Zamířil do sousední Čížové, se kterou o rok později slavil postup do ČFL. V barvách Sokola odchytal třetiligovou sezonu, skončila však pádem. „Můžeme být rádi, že jsme si tam s klukama zahráli o ligové body. Byl to pěkný rok. Tahle soutěž ale byla pro Čížovou velké sousto,“ přiznal vytáhlý gólman, jenž se nakrátko přesunul do Táborska, ale podzim 2018 strávil znovu na čížovské adrese. Tentokrát v divizi. „Zranil jsem se a odchytal jenom tři nebo čtyři zápasy,“ zrekapituloval konec minulého roku, kdy už nosil v hlavě plány na zahraniční dobrodružství.

Zkusil žít bez fotbalu a živit se obyčejnou prací v Holandsku. Neklaplo však domluvené zaměstnání ve skladu. „S mojí dívkou a jedním kamarádem jsme přijeli do Rotterdamu a nebyla práce, ani ubytování. Nevzdali jsme to a hledali přes Facebook. Skončili jsme ve zpracovně masa. Nebylo to úplně top, ale člověk musí něco dělat. Hlavně, že jsme se podívali na krásná místa. Dělily nás čtyři kilometry od moře, zkrátka pohodička,“ líčil půlroční intermezzo, které znovu vyměnil za nejrozšířenější hru na světě. „V létě jsem přijel do Písku na krátké prázdniny a chtěl se vrátit do Holandska. Jenže nabídka trenéra Nouska byla silnější. Už mi chybělo fotbalové prostředí,“ přiznal se.

Napsal Ladislav Lhota, foto Jan Škrle