Aktuality

Rostislav Baďura: Od hokeje přešel k fotbalu

Rostislav Baďura: Od hokeje přešel k fotbalu

Rostislav Baďura (48) působí u píseckého A-mužstva jako asistent trenéra dva roky. Do Písku se přestěhoval před pětadvaceti lety z Přerova, kde se narodil a kde se také vydal na dráhu hokejisty. K fotbalu Baďura přičichl právě ve městě u Otavy, které se stalo jeho novým domovem a je zde spokojený.

Jste asistentem Milana Nouska u áčka Písku, hrajícího Českou fotbalovou ligu. Předtím jste trénoval řadu let píseckou mládež. Jak se v této funkci cítíte?
Byla to pro mě velká změna. Trénovat děti a dospělé je rozdíl. Je to pro mě obrovská zkušenost, zjišťuji, že člověk se má pořád co učit.

Jak s hlavním koučem vycházíte?
S trenérem Nouskem jsme společně studovali áčkovou licenci a náš pohled na současné trendy v trénování je shodný. Shodujeme se, že základem je dobrá fyzická připravenost hráčů. Osvědčilo se nám zařadit do týdenních tréninkových mikrocyklů aspoň jeden zátěžový trénink.

Jakou roli máte u mužstva vy?
Na starost mám právě fyzickou připravenost fotbalistů. Zaměřujeme se taky na standardní situace ve hře a trenér Nousek chce znát při zápasech můj názor na jejich řešení. Věřím, že jsem pro něj přínosem.

Zmínil jste, že jste studoval A licenci. Uvažujete o rozšíření vašeho trenérského vzdělání?
Bavili jsme se o tom. Áčkovou licenci jsem studoval rok. Další možností je studovat profi licenci zaměřenou buď na mládež nebo na dospělé. Ta se studuje dva roky. To už je časově náročnější a samozřejmě i finančně nákladnější. Musíte mít taky minimálně rok praxe, abyste se posunul dál.

Jaká je podle vás úroveň třetí ligy?
Podle mě je ČFL ideální soutěží pro mladé fotbalisty, kteří končí v kategorii U19. Hrají tam i vysloužilí fotbalisté s prvoligovými zkušenostmi a ti do toho přinášejí další dovednosti, jiné fotbalové myšlení a vnímání hry. Třetí liga má určitě svou kvalitu. Mladí kluci mají příležitost získat v ní zkušenosti a dovednosti pro to, aby se mohli posunout na profesionální úroveň.

Od dětství jste ale hrál hokej, je to tak?
Já jsem se narodil v Přerově a v šesti letech jsem zde začal hrát hokej. Hokejistou jsem byl až do svých třiadvaceti let. Dva roky předtím jsem se přestěhoval do Písku, ale pak jsem musel kvůli zdravotním problémům s hokejem skončit. Protože jsem však byl sportem políbený, dal jsem se jako pětadvacetiletý na fotbal.

Hokej už jste hrát nemohl, ale fotbal nebyl problém?
Už se nejednalo o vrcholový sport. Hrál jsem za Semice tady kousek od Písku okresní přebor. Vydržel jsem hrát až do sedmatřiceti.

Hokej jste hrál profesionálně?
Do Písku jsem přišel v roce 1995 kvůli své bývalé přítelkyni, kterou v té době byla tenistka Lenka Cenková. Hokejisté Písku zrovna postoupili z druhé národní ligy do první ligy, takže jsme hráli po extralize druhou nejvyšší soutěž.

Jak jste se dostal k trénování mládeže v FC Písek?
Narodily se nám tu děti a já jsem je bral do Semic na tréninky i zápasy. Postupně jsme se dostali do Spartaku Písek. Mému staršímu synovi bylo v té době šest roků a já jsem se jemu a dalším dětem věnoval ve Spartaku sedm let.

Jaké pokroky vaši synové od té doby udělali?
Starší syn hraje fotbal tady v Písku za kategorii U17 a ten mladší je v U13, ačkoliv věkem patří ještě do U12. Oba dva začínali s tenisem a ten mladší ještě navíc plave. U dětí prosazuji všestrannost.

V kolika letech by se měly děti začít specializovat na fotbal?
Všestrannost by měly budovat zhruba do patnácti roků. Takovým mezníkem je podle mě střední škola, kdy už si dítě vybírá sport, na který se zaměří. Můj starší kluk se tedy zaměřil na fotbal, sport ale pro něho zůstal především koníčkem. Je nadaný na jazyky a škola je pro něj jasnou prioritou.

Jak prožíváte dobu covidovou?
Pro hráče jsme připravili s Milanem Nouskem týdenní tréninkové plány. Jinak trávím čas s manželkou nejčastěji procházkami po Píseckých horách nebo zajedeme na chatu do Zátaví. Mohu trávit víc času s rodinou a aspoň v něčem je tahle doba dobrá.

V jižních Čechách už jste se tedy zabydlel nastálo?
Přesně tak, už jsem nenašel potřebu vracet se na Moravu. Něco mě tady drží. Manželka má rovněž ke sportu kladný vztah. Hrávala volejbal, takže jsme aktivní rodina.

Myslíte, že se ČFL ještě kompletně dohraje?
Doposud jsem tomu věřil, ale ta situace pořád není dobrá. Poslouchal jsem v rádiu zprávy, a myslím, že budeme rádi, když dohrajeme aspoň podzim. Ovlivnit to bohužel nemůžeme.

Autor: Michal Havelka, foto: Jan Škrle

Generální partneři

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři

Mediální partneři