Každý je si vědom své role, kterou plní, říká Jakub Pařízek

Jednou z hlavních opor píseckého celku byl během podzimu bezpochyby Jakub Pařízek. Pětadvacetiletý záložník nechyběl ani minutu v rámci zápasů ve třetí nejvyšší soutěži a k povedené podzimní části přispěl i třemi vstřelenými brankami. O první polovině sezony jsme si s Jakubem popovídali krátce před vánočními svátky v rozhovoru pro klubový web.

Pařez, pojďme prvotně na zhodnocení podzimu. 4. místo v tabulce. Převládat bude asi pozitivní hodnocení, že?
Hodnocení bude určitě pozitivní. Jsme čtvrtí v tabulce, máme dobrou atmosféru v kabině, což se odráží i na hřišti, kde si myslím, že jsme fanouškům předváděli oproti minulé sezóně super výkony. Na jaře v tom rozhodně musíme pokračovat.

Začátek sezony byl skoro jak z říše snů. První ligová prohra přišla až na konci září. Čemu přisuzuješ tak povedenou první polovinu podzimu?
Určitě to bylo skvělé. Občas jsme si i zavtipkovali, kdo nás zastaví (smích), i když jsme věděli, že to přijde. Přisuzuji to hlavně tomu, že máme relativně stabilní kádr, který už se sehrál. Dokážeme si vyhovět, pomoci si a podpořit se. Každý je si vědom své role, kterou plní, a proto to šlape.

Řadu zápasů jste zvládali rozhodovat až v závěrečných minutách. Značí to týmovost a zarputilost týmu?
Určitě do jisté míry ano. Dalším důvodem je i to, že hrajeme hodně náročný a běhavý fotbal. Klíčové situace dokážeme zvládat, protože umíme zůstat koncentrovaní v rozhodujících momentech.

Nejtěžší porážka přišla zřejmě na hřišti Kladna, kde jste utrpěli vysoký debakl. Co jste si řekli po zápase?
Bylo to hodně náročné. Často jsme o tom mluvili. Já osobně jsem si s tím takovou hlavu nedělal, prostě jsme prohráli a časem se zapomene, že to byl debakl. Po zápase bylo trochu dusno, ale věděli jsme, že nemá smysl se v tom babrat. Klíčové bylo zvládnout další utkání a zbytek podzimu, což se povedlo.

Nejsi na hřišti primárně od střílení branek, i přesto tři trefy za podzimní část. Jak jsi sám se sebou spokojen?
Určitě jsem nadmíru spokojen. Nikdy jsem v ČFL gól nedal, teď se relativně dařilo. Psychicky mi to určitě pomohlo. Góly bych ale klidně vyměnil za body, třeba za výhru nad Motorletem nebo proti Příbrami. Bez spoluhráčů by ty góly samozřejmě nepadly.

V kádru je hodně hráčů, se kterými jsi působil už v mládeži. Je to velká výhoda?
Za mě je to obrovská výhoda. S Honzou Malechou a Robinem Polanským zvládnu hrát skoro poslepu (smích). S ostatními známe návyky z mládeže a v určitých situacích dokážeme reagovat automaticky. Souhra se ale postupně přenáší na celý tým.

Aktuálně se bavíme v období vánočních svátků. Máš rád tohle období? Jak ho budeš trávit?
Vánoce miluji – sníh, hory, filmy, cukroví a rodinnou pohodu. Mám rád i volno, kdy si můžeme od fotbalu odpočinout. Trávit ho budu aktivně s přítelkyní, rodinou a přáteli.

Dodržuješ nějaké vánoční tradice? Jaký film nebo pohádku si nenecháš ujít?
Tradice jsme měli spíš jako malé děti, ale některé pořád dodržuji. Dopoledne chodíme s tátou na vánoční session do posilovny, večer po dárkách se díváme na Lásku nebeskou, což je můj oblíbený film. Snažím se také nejíst maso na Štědrý den a dát si čočku, ať jsem bohatý (smích).

Po novém roce se do toho opět vrhnete. S čím půjdete do druhé části sezony?
Je potřeba pokračovat v tom, co jsme nastolili, a ideálně to ještě posouvat dál. Bude dost času na fyzickou i taktickou přípravu, navíc přijde lepší počasí. Těším se, i když do února to bude náročné (smích).

Blíží se konec roku 2025. Je něco, co bys na závěr vzkázal fanouškům?
Chtěl bych poděkovat za veškerou podporu, kterou nám během roku projevovali. Moc si toho vážíme a doufáme, že se uvidíme i v roce 2026. Přeji krásné Vánoce a šťastný nový rok strávený s blízkými.