Rostislav Baďura vstoupil mezi padesátníky

Asistent trenéra u píseckého A-týmu oslavil 7. listopadu kulaté narozeniny a vstoupil do řad padesátníků. Do Písku sice zamířil v mládí kvůli hokeji, ale teď žije celá jeho rodina fotbalem.

Významné životní výročí oslavil Rostislav Baďura starší na několika frontách. „Den před narozeninami probíhala v rodinném kruhu a s týmem pak proběhla v OtavAreně. Kluci včetně realizačního týmu dostali nějaké občerstvení,“ prozradil jubilant.

Co všechno máte v A-týmu na starost?
Fyzickou připravenost hráčů, rozbory soupeřů, videoanalýzy. My se s Milanem neustále domlouváme a konzultujeme spolu, co a jak. Objevujeme nové věci, tým nebyl na začátku sezony v úplně dobrém rozpoložení, takže jsme zkoušeli všechno možné, jak z toho ven. Byla to zajímavá zkušenost.

Jak se vám spolupracuje s trenérem Nouskem?
Jsme v každodenním kontaktu, dá se říct. Po víkendu si od sebe na čtyřiadvacet hodin odpočineme (usmívá se), jinak komunikujeme pořád. Co se týče spolupráce, respektujeme se a obohacujeme navzájem.

Dříve jste studoval áčkovou licenci, připadá ještě něco takového v úvahu? Chtěl byste jít dále?
Vzhledem k pracovnímu vytížení mám fotbal jako koníček a zábavu. Časově je to velmi složité, navíc mám rodinu. Ambice do profesionálního fotbalu asi už nemám.

Jak hodnotíte probíhající sezonu?
Je to složité. První dva zápasy se nám povedly, pak se tým dostal do nějakého psychického útlumu. Celkem dost jsme obměnili kádr, přišlo hodně nových hráčů a můj pohled na to je takový, že když se mužstvo budovalo, tak parta nebyla ještě tak semknutá. To se ale lepší každým dnem. Ochota podat za tým ten odpovídající výkon na tom hřišti nebyla taková.

V týmu jako asistent působíte skoro čtyři roky, je nějaký moment, na který nezapomenete?
Jsou to pokaždé ty vítězné momenty. V nedávné době v podstatě ano, bylo to v těžkých situacích. Po zápase s Hostouní nebo Motorletem, to si teď nevybavím, k nám do kabiny na vítězný pokřik vběhli i mladí kluci z FC Písek a skandovali s námi. To jsou chvíle, kdy si uvědomujete, že to má smysl dělat.

V FC Písek hrají i vaši syni. Jak se jim vede?
Starší Rostislav působí v kategorii U19 a momentálně je v rekonvalescenci. Měl zlomenou zánártní kůstku. Jak se mu daří? Jak to jen říct. Nerad bych ho nějak přechvaloval (usmívá se). Patří k oporám týmu, je škoda, že nám to nemohl ukázat ve více utkáních. Nedávno nastoupil po dvou měsících k utkání se Slavií a jeho výkonnost týmu pomohla, bylo to znát. Co se týká druhého syna Víti, ten hraje v kategorii U15, i když ročníkově spadá o rok níže, ale díky jeho vyspělé postavě je tam, kde je. Kromě fotbalu dělá ještě druhý sport a tím je plavání, také na docela dobré republikové úrovni. U něj bude v budoucnu volba, co si vybere, zatím ale asi více tíhne k fotbalu. Přeju jim oběma hlavně zdraví a ať ten jejich potenciál v budoucnu promění.

Napsal Václav Kucul, foto Jan Škrle

15. 11. 2022
Redakce Redakce