Historie


Několik titulů krajského přeborníka, úspěchy v celostátních soutěžích a plejáda vynikajících hráčů v čele s Janem Říhou, Jaroslavem Jiranem, Emilem Svobodou z konkurenčního Slavoje Písek, Zdeňkem Pičmanem, Janem Thorovským, Romanem Vonáškem (krátce tu hrál i Jan Koller) a dalšími odchovanci, kteří stabilně hráli první ligu – to vše dělá z fotbalového Písku jeden z nejúspěšnějších i nejpopulárnějších jihočeských klubů. Dnes již tradiční účastník třetí nejvyšší soutěže patří k nejstarším fotbalovým celkům českého jihu.

Fotbal se hrál v Písku za císaře pána už na přelomu 19. a 20. století. Prvopočátky začínají romantickým nadšením prvních průkopníků. Fotbalu propadli studenti, dělníci i vojáci. „Pro kopanou byla doba zlomu století předvegetativní, ale nikoli hluchá pro další boj. Pobyt vysokoškoláků v Praze v době násilné izolace a odchod mladých lidí do Vídně se odrážel i v Písku. Kroužky z ulice, hadrák, tenisák, vlastní pravidla, dva kameny jako branky, ulice proti ulici, břeh proti břehu byly první projevy kopané ve městě,“ popisuje pionýrskou dobu fotbalu u Otavy brožura 50 let Písecké kopané.

Pionýři píseckého fotbalu z řad studenstva propadli novému sportu ještě dříve, než zásluhou činovníků Lawn tenisového klubu a Bruslařského klubu vznikl samotný klub. Prvním útočištěm píseckých průkopníků bylo vojenské cvičiště v Purkraticích, které využívali až do roku 1912. První z významnějších zápasů na něm sehráli 25. října 1908, kdy pod názvem SK Nudle Písek porazili nově se tvořící Sportovní kroužek Strakonice 7:1 (4:0).

Ani v dalších letech nebylo na pozvání soupeře mimo region ani pomyšlení. Mužstva z jihu Čech šla hravě spočítat – SK ČB, DFC Budweis, SK Písek, SK Tábor, SK Strakonice a SK Třeboň – sehrála mezi sebou dva tři zápasy do roka a tím byl program sezony vyčerpán.

Sportovní nadšenci v Písku se shlédli v bruslení. Bruslařský klub, založený v Písku dne 18. listopadu 1876, byl prvním sportovním klubem ve městě. Centrum jeho činnosti bylo na kluzišti na Otavě u městského ostrova. Dalším oblíbeným sportem byla cyklistika. Na činnost původního Klubu tricyklistů (1884) navázal Klub velocipedistů, při němž byl v roce 1897 ustanoven tenisový kroužek, následně Tenisová společnost (1899), která se roce 1902 přejmenovala na Lawn-tennis-club.

Dostáváme se k jádru věci, proč je důležité zmiňovat se o Bruslařském a Lawn-tennisového klubu. V dubnu 1910 se zástupci obou oddílů a studentských sportovních kroužků dohodli na sloučení a založení plnohodnotného sportovního klubu pod názvem Sportovní klub Písek. Stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvím až na třetí pokus dne 7. června 1910, který je oficiálně považován za zrození nového klubu s několika odbory. Činnost započal po červencové ustavující valné hromadě v zadní části Paulovy restaurace. Prvním předsedou byl zvolen MUDr. Pavelec. K oficiální ustanovující schůzi footballového odboru došlo 20. 7. 1910.

Během let se měnily názvy mužstva a střídala hřiště. Písecké kluby fúzovaly navzájem, aby přežily nelehká období. V roce 1919 stál Písek u zrodu Jihočeské župy footballové a v úvodním ročníku se stal premiérovým šampionem nově spuštěné krajského soutěže pod názvem Mistrovství jižních Čech. V polovině 30. let šlapal na paty suverénnímu SK České Budějovice.

V roce 1949 vyhrál pod jménem ČASK župní přebor a výbornými výsledky a čtvrtým místem se prezentoval v tzv. Zemské lize, oblastním mistrovství – třetí nejvyšší soutěži v republice. Následná další reorganizace sjednocené tělovýchovy „se socialistickým základem“ podle sovětské fyskultury znamenala pouhou jednoroční účast. Jeden z nejúspěšnějších týmů písecké historie (pod novým názvem Sokol ČSSZ), na který chodilo do ochozů až tři tisíce diváků, se musel nuceně vrátit do krajského přeboru. V roce 1956 si epizodní účast v divizi už pod názvem Spartak zopakoval.

V dalších letech žil civilní fotbalový klub ve stínu vojenského souseda Dukly Písek, která jako první přivedla do města druhou ligu, byť jen po dvě sezony (1961/62 a 1963/64). Natrvalo se však usadila v divizi a na tehdejší Spartak upadla krize a stagnace. Po dlouhých téměř 20 letech snažení se proklestil do divizní společnosti v sezoně 1974/75, ale trvalou visačku divizního mužstva nezískal. Neustále jej provázely vzestupy a pády.

O Písku se ve všech pádech mluvilo v roce 1987, kdy 22. dubna hostil za pořadatelství Spartaku na Spartakiádním stadionu Dukly dlouho dopředu vyprodané finále Českého poháru mezi pražskými S. Remízu 1:1 s penaltovým vyústěním pro sparťany pod taktovkou sudího Matušíka z Tábora sledovalo 13 tisíc diváků. Čestný výkop dramatického fotbalového svátku provedli písecký rodák Jan Říha a Josef Bican, bývalé hvězdy minulosti obou celků. Za perfektní organizaci sklidili písečtí činovníci velkou pochvalu tisku a fotbalového svazu.

Zlom ve výkonnosti nastal až v roce 2007. Písek zvítězil v krajském přeboru a po ročním působení v divizi odkoupil práva účasti v ČFL od Chebu. V dalším období Písek kopal na úrovní třetí nejvyšší soutěže. Hned v první ročníku 2008/09 skončil s nováčkovským elánem v zádech druhý za suverénní Vlašimí, další rok obsadil třetí příčku a odmítl jedinečnou nabídku dodatečného postupu do druhé ligy, kam putoval šestý Varnsdorf.

U příležitosti stého jubilea uspořádal FC Písek v sobotu 12. června 2010 okázalé oslavy v Městském sportovním areálu. Zahrála si všechna družstva, stará garda se utkala se Spartou Praha, soupeřem třetiligového A-týmu byli internacionálové ČR. Dorazilo 1550 diváků (více zde). Součástí oslav bylo vydání publikace Lubomíra Krále s názvem "100 let fotbalu nad řekou" a ocenění osobností píseckého fotbalu. Plaketu a knihu obdrželi Josef Čuka, Dezider Finta, Jiří Káca, Ladislav Korecký, Jaroslav Kostka st., František Kubec, Jaroslav Kubec, Miroslav Lindaur, Jan Liška, Jaroslav Mach, Stanislav Maruna, Miroslav Pichlík, Michal Polodna, Jaroslav Řeřicha, Petr Soucha, Vladimír Suda, Emil Svoboda, Jaroslav Šmerda, Jan Thorovský, František Točík, Petr Vachule, Jaroslav Valdman, Jan Zborník, Jaroslav Zeman a Jan Zušťák. Chyběl Luboš Průša.


Historické názvy
1910 – SK Písek
(Sportovní klub Písek)
1941 – ČASK Písek
(Český atletický a sportovní klub Písek) - sloučení s ČAFK Písek
1949 – ZSJ ČSSZ Písek
(Závodní sokolská jednota ČSSZ Písek)
1952 – DSO Tatran Písek
(Dobrovolná sportovní organizace Tatran Písek)
1954 – DSO Spartak Elektro-Praga Písek
– po sloučení několika píseckých klubů
1956 – TJ Spartak Písek
(Tělovýchovná jednota Spartak Písek)
1992 – VTJ Jitex Písek
(Vojenská TJ Jihočeské textílie Písek) - sloučení s VTJ Písek (zal. 1949)
1997 – FC Písek
(Football Club Písek)


Jak se měnilo logo klubu