Talentovaný Jakub Kašpar se uvedl v poslední přípravě gólem

Věkem je pořád ještě dorostenec, ale výkony předčívá i o několik let starší kolegy z kabiny A-týmu. Odchovanec Tatranu Prachatice Jakub Kašpar (18) přišel do Písku coby žák, v zimní přestávce už dostává pravidelnou příležitost v prvním mužstvu. V sobotní sněhové vánici s Pelhřimovem podtrhl kvalitní výkon premiérovou trefou a v samém závěru rozhodl o povinném vítězství (2:1).

Jakube, co říkáš na zimní přípravu strávenou v A-týmu? Je to dřina?
Příprava byla velice náročná, ale z dorostu jsme zvyklý na velkou zátěž a myslím si, že byla srovnatelná. Pod vedením Kuby Michálka jsme po fyzické stránce dobře připraveni. Rozhodně se cítím lépe než na začátku přípravy.

Je to v A-týmu tvá premiéra, nebo už jsi absolvoval nějaké tréninky v létě?
Pár tréninků jsem v létě s áčkem měl, ale až teď jsem se pořádně zapojil do tréninkového cyklu. Takže se dá říct, že to je moje premiéra.

Jaká je to pro tebe zkušenost?
Obrovská, moc si vážím příležitosti, kterou jsem dostal. Doufám, že se zatím předvádím v tom nejlepším světle.

Za áčko si v zimě odehrál několik zápasů, jak si těch minut vážíš?
Jakéhokoliv utkání za A-tým si moc vážím. A ani odehrané minuty v této zimní přípravě nebyly výjimkou. Každý zápas jsem si maximálně užil a dal do něho všechno.

Jsi především ještě pořád dorostenec, jak to s tebou bude dál?
Těžko říct. Myslím si, že v sezóně budu hrát za dorost i áčko, když to půjde. Ale asi je to především na trenérech.

Jak moc je náročné to všechno stíhat? Do toho máš ještě povinnosti do školy.
Je to dost náročné, ale zatím se to dá všechno skloubit. Trénuji teď především s áčkem, které má většinu tréninků k večeru, takže mi to nijak do školy nezasahuje.

Proti Pelhřimovu si poprvé skóroval za muže. Jak se ti to povedlo?
Pár šancí jsem měl už dříve, ale až teď se mi podařilo proměnit ji, konečně. Po rohovém kopu jsem dostal centr od Johna Alozieho, který mě našel přesně a já už to jen doklepl hlavou nad brankáře.

Bude tě to stát něco do klubové kasy?
Tak já doufám, že ne. Ale uvidíme, co mi řeknou, až přijdu do kabiny (směje se).

Co říkáš na partu v kabině?
S některými kluky jsem se už znal z dřívějška. Myslím, že kluci mě přijali mezi ně a já si toho vážím. Upřímně jsem se bál, jak mě vezmou mezi sebe, ale bylo to zbytečné. Kluci mi hodně pomáhají a rozhodně se s nimi nenudím (směje se).

Jaké jsou tvé nejbližší fotbalové cíle?
Určitě bych se chtěl zlepšovat a sbírat další zkušenosti. Uvidíme, kam mě to dostane.

Napsal Václav Kucul, foto Jan Škrle