V duelu s Admirou se jiskřilo. Po vyrovnání v 94. minutě skončil dělbou bodů
Kdo má rád adrenalin, ten si při sledování úterního zápasu Písek – Admira Praha přišel na své. Ti se slabším srdcem naopak mohli utrpět újmu na zdraví.
Zápas začal pro písecké fotbalisty špatně. Brankář Satrapa, který držel neprůstřelnost 370 minut, inkasoval již ve 3. minutě a hostující Admira šla po gólu Jakuba Michálka do vedení.
Domácí pak dlouho nemohli najít na hru Admiry recept. Písek měl míč možná častěji na kopačkách, hosté však hráli jednodušeji a byli nebezpečnější. Písečtí se prosadili až šest minut před koncem poločasu, když střelecký pokus Štěpána Pineaua zapadl přesně k tyči a bylo srovnáno.
Do kabin šli nakonec spokojenější domácí fotbalisté, když v poslední minutě vymetl výstavní střelou pravý horní růžek brány soupeře Marek Kalousek. Poté, co tentýž hráč z trestného kopu v 55. minutě zvýšil na 3:1, se zdálo, že hráči Admiry jsou na lopatkách a že domácí dovedou utkání v poklidu do vítězného konce.
Jenže se stal pravý opak. V 66. minutě Michal Douděra snížil na 3:2 a hostům narostla křída. Písek nakonec těsné vedení neuhájil. Ve čtvrté minutě nastavení šel při standardní situaci Admiry do pokutového území Písku i brankář Keller a Pražanům se podařilo Ondřejem Hercem vyrovnat na 3:3.
Po závěrečném hvizdu, který následoval bezprostředně poté, se emoce na hřišti rozhořely naplno. Došlo k hromadné potyčce, po níž dostali červené karty domácí Hrachovec a hostující Horák. „Po třetí brance jsme zřejmě trochu podlehli uspokojení z vývoje zápasu a upustili jsme od hry, se kterou jsme do té chvíle slavili úspěch. Je to škoda, protože jsme byli kvalitativně lepší než Admira, která míče pouze nakopávala dopředu na vysunuté hráče a z toho těžila. Dovršením všeho bylo, že jsme neubránili v nastaveném čase standardku a dostali z ní vyrovnávací gól. To se někdy stává a i možná díky tomu je fotbal tak krásný. Bohužel jsme ale dnes v roli těch méně šťastných,“ zhodnotil utkání trenér Písku Milan Nousek.
K závěrečnému incidentu, který se odehrál mezi hráčskými lavičkami, pak dodal: „Rozhodčí už od začátku někdy až nesmyslně pouštěl tvrdou hru, což byla voda na mlýn soupeře, který věděl, že nebude trestaný. Některé zákroky měly skončit žlutou kartou, protože jde o zdraví hráčů. Jejich přehlížením dochází ke zbytečnému vyhrocování zápasu a k zákrokům z obou stran, které jsou za hranou. Rozhodčí to pak nemůže ukočírovat a stačí málo, aby se emoce rozhořely naplno.“