„Hary“ Kadlec slaví osmdesátiny

Významného životního výročí se v pátek 28. dubna dožívá Jaroslav Kadlec. Bývalý hráč a jeden ze stálých členů pořadatelské služby při domácích zápasech ČFL slaví kulatou osmdesátku.

„Oslavíme to v rodinném kruhu,“ říká "Hary" Kadlec, který se snaží nevynechat jediný domácí zápas a poctivě navléká pořadatelskou vestu. Dárek k jubileu dostal od mateřského klubu již v březnu společně s dalšími oslavenci Jaroslavem Šmerdou a Ádou Breibischem.

Vzpomeňte na vaše fotbalové začátky.
Začínali jsme pouličními turnaji, které se v Písku pořádaly. Pak jsem hrál v Písku za žáky, v dorostu jsem si párkrát zahrál dorosteneckou ligu a přestoupil jsem do Strakonic. Tam jsem byl asi pět let, hrál jsem tam nejdříve za dorost, potom za B-tým a párkrát i za áčko.

Kdy jste se do Písku vrátil?
Do Spartaku Písek jsem přišel v šedesátém šestém. Hráli jsme I. A třídu, tu jsme vyhráli. Pak jsem hrál asi tři roky za áčko, občas jsem pendloval i mezi béčkem. V sedmatřiceti už jsem pak hrál jenom za staré pány.

Na co nejraději vzpomínáte?
Na to, jak mě tehdy nechtěli pustit ze Strakonic a když jsme tu s nimi hráli pohár, tak jsme jim tu dali desítku (směje se). Hrálo se tady v Písku, tenkrát ještě na bahně. Pak jsme hráli ještě tam, byl to asi přátelák, a vyhráli jsme také. Dával jsem tam gól, byla to taková paráda, z voleje.

Měl jste po konci hráčské kariéry v týmu i jinou funkci?
Chvíli jsem trénoval a pak jsem dělal kapitána ve starých pánech. Teď tu ale dělám pokladníka, už asi šest let.

S bývalými spoluhráči se vídáte?
Ano, bavíme se. Chodí nás dost na fotbal, takže se s pány potkávám. Pořád máme co probírat.

Co říkáte na výsledky současného píseckého mančaftu?
Je to takové vachrlaté. Bude to boj, je to dost vyrovnané. Měli by doma bodovat častěji. Když budou hrát prostředek, bude to dobré.

Napsal Václav Kucul, foto Jan Škrle